Obec Bogatynia

Obec se nachází v nejvzdálenějším jihozápadním a malebném zákoutí Polska v Turoszowské kotlině. Dějiny obce Bogatynia to také dějiny Horní Lužice, kterou od prvních století našeho letopočtu obydleli Lužičtí Srbové kteří pochází z etnika Polabských Slovanů. Město Bogatynia vzniklo ze staré lužické lesně-rolnické (lesně-lánové) vsi Rychłów, umístěné podél řeky Olešky (pol. Miedzianki), pravého přítoku Lužické Nisy. Zajímavou architektonickou přednosti převažující ve městě a sousedících vesnicích jsou lužické stavby zbudovány technikou roubení, typickou pro architekturu 15. a 16. století.

Soutok tři hranic (Trojmezí) – to zde se potkávají hranice tři zemi: Polska, Německa a Česka. Na tomto historickém místě kde se konaly ústřední oslavy vstoupení Polska a České Republiky do Evropské Unie k připomenutí této události byly umístěny pamětní obelisky. Je to oblíbená turistická atrakce a cíl pěších tůr, cyklistických výletů, dostanete se sem i autem na místo které je zároveň atraktivní zastávkou během sjezdu na lodích po Lužické Nise. Je to místo mezinárodních akci, setkání a integrace Poláků, Čechů a Němců.

Styk Trzech Granic

Přírodní památka – Před budovou kde sídlí představenstvo Hnědouhelného lomu Turów stoji svérázná přírodní památka, obří kmen jehličnatého stromu pocházející z doby přibližně před 18 milionů let. Tento druh stromu nejvíc se podoba dnešní Sekvoji. Současné sekvoje patří k nejvyšším a nejdéle žijícím stromům na světě. Dorůstají do výšky 110 metrů a průměr kmene dosahuje od 6 do 9 metrů. Přesně takové stromové kmeny, v bazénu vytvořeném zhroucením se místního ložiska, se změnily v sedimentární skálu nazývanou hnědým uhlím.

Regionální pamětní síň v budově I a II stupně Základní Školy Jadwigi Śląskiej (Hedviky Slezské) v Działoszynie shromažďuje předměty užitého umění, nábytek a zemědělské nářadí. Prezentuje také dokumenty a snímky představující život obyvatel obce Działoszyn a okolních vesnic od 18. do 20. století.

Izba regionalna w Działoszynie

Kostel neposkvrněného početí nejsvatější Panny Marie v Bogatyni byl postaven v roce 1868 řádem sester cisterciaček jako klášterní svatyně. Byl postaven v novogotickém stylu, je zděný a jednoloďový. Nad vchodem nachází se kamenný portál a uvnitř kostel je vybavený jedinečným dřevěným nábytkem.

Kościól Niepokalanego Poczęcia Najświętszej Maryii Panny w Bogatyni

Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla v Bogatyni byl postaven v sedmnáctém století. Přestavován byl v roce 1752 a také v období 1823-25. Shořel v roce 1966, a v období 1966- 68 byl znovu postaven. Hlavní vchod do kostela a vchod do sakristii lemují kamenné portály a 6 kamenných epitafů ze 16. a 17. století.

Kościół Świętych Apostołów Piotra i Pawła w Bogatyni

Podstávkové roubené stavby V obci Bogatynia je možné shlédnout komplex dřevěných lužických staveb z období sedmnáctého až devatenáctého století, který je výjimečný v celostátním měřítku. Konstrukce těchto budov se vyznačuje kombinací mnoha různých stavebních materiálů a stavebních technik, a základním prvkem je podstávka – od které pochází název Podstávkový dům. Ve většině případů nad přízemní roubenou částí kde se nacházely tkalcovské dílny je umístěné patro. Mnohé z nich mají ozdobné prvky – dveřní portály, okna lemované opaskem a také dekorativní pilíře.

Zaabudowa przysłupowo-zrębowa w gmienie Bogatynia

Zajatecký tábor v Sieniawce V roce 1941 v bývalých kasárnách v Sieniawce byla založena pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen a Auschwitz. Vězňení byli zde zajatci různých národnosti: Britové, Belgičané, Francouzi, Jugoslávci, Italové a Rusové. Ve starých kasárnách (dnes zde sídlí nemocnice pro duševně nemocné) byly vyráběny motory pro vojenská letadla. Výroba byla přísně střeženým státním tajemstvím, stejně jako skutečnost existenci letiště.

Obóż Jeniecki w Sieniawce

Průmyslové budovy jsou stálici v krajině obci Bogatynia. Některé vzbuzují zájem prozkoumání toho co skrývá se za zavřenou bránou podniku. Jedním z takových míst je Hnědouhelný Lom „Turów” z důlním dílem obřích ozměrů – „dírou v zemi” ve tvaru mísy o hloubce cca. 210 metrů a rozloze 24 čtverečních kilometrů. Beze sporu velkou atrakci je možnost prohlídky povrchových dolů spojena se sestupem na hnědouhelnou stěnu.

Obiekty przemysłowe w Bogatyni-Elektrownia Turów

Obec Višňová

Největší obec v severozápadní části Frýdlantského výběžku, rozkládající se v nivních lukách okolo říčky Smědé (pol/ Witki) na česko-polské zemské hranici, pro kterou je charakteristická velmi malá nadmořská výška, okolo 250 m.n.m. Obec se skládá z devíti osad: Andělka, Filipovka, Loučná, Minkovice, Poustka, Předlánce, Saň, Víska a Višňová, která je nejstarší. Poprvé byla zmiňovaná kolem roku 1334 a až do počátku 18. století byla v majetku lenních pánů podléhajících majitelům frýdlantského panství. Dá se tu na mnohé zajímavé a jedinečné podívat, třeba na kole, nakoupit, posedět, navečeřet, pochutnat si na lokáních specialitách i přenocovat.

Gmina Visnova

Soubor hornolužické architektury V osadách a vesnicich obce najdeme pozoruhodný soubor hornolužické architektury z 18. a 19. století. Jedná se o obdélné domy s roubeným či zděným přízemím a hrázděným patrem.

Mur pruski

Skalní skupina je turisticky zajímavá skalní skupina obřích balvanů tvořená rumburskou žulou zvaná Pohanské kameny a nacházející se západně od obce. Na dolním neregulovaném toku řeky Smědé byla vyhlášena roku 1998 Přírodní rezervace Meandry Smědé. Během povodní, k němž došlo v roce 2010, zachránil budovy v obci před zaplavením 150 let starý dub. V roce 2013 zvítězil v soutěži Strom roku a od té doby oslavujeme Dub ochránce, který roste v osadě Víska. Na okraji obce Víska je do dnes fungující historická vodní elektrárna, která využívá sílu vody Smědé (pol. Witki) vzduté jedinou přehradou na toku Smědé (ostatní jsou jen pevné jezy). V obci Andělka je kostel sv. Anny z konce 18. století, ve kterém se pořádají koncerty a je zároveň poutním místem. Hned u kostela se nachází jeden ze čtyř prastarých smírčích křížů na Frýdlantsku. vysvětlivky

Twór skalny

Hrázděné zdivo je typ zdění na bázi dřeva (německý: Fachwerk). Konstrukční systém tvoří kombinace dřevěných trámových prvků, které vytvářející celistvou nosnou kostru, jež je nejčastěji vyplněna cihelným zdivem nebo v některých případech kamenným zdivem. Jeho dřevěná struktura je viditelná, často impregnovaná a může být považována za dekorativní prvek. Zděné fasádní plochy, obvykle už během užívání budovy, mohly být omítnuty a bělené, což jim dalo vzhled vybledlé, napůl roubované fasády.

*Katastr – rejstřík či seznam; katastrální území – oblast vymezená nemovitostmi evidovanými ve společném katastru (katastrální knize), zpravidla je totožná s územím dnešní nebo původní obce; někdy se lidově slovem „katastr“ označuje též rozloha území obce
**vyzdívka – obložení, zdění
***šalování, šalunk – dřevěné obložení, bednění
****Hrázděná stěna – dřevěná kostra stěny je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem hliněnou mazaninou a plněná slámou nebo rákosím.

stopka